Světový den televize: rekordní rok pro TV

19. 11. 2021

Před čtvrt stoletím vyhlásila Organizace spojených národů 21. listopad Světovým dnem televize. Televizní společnosti na celém světě vnímají tento svátek jako ocenění své významné role, kterou sehrávají v oblasti informovanosti a zábavy. Asociace televizních organizací (ATO) se připojuje ke gratulacím a sílu televize dokumentuje řadou zajímavých dat o vývoji televizní sledovanosti v ČR.

„Data o sledovanosti vycházejí z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM), kterého se účastní reprezentativní vzorek 1900 domácností vlastnících TV přijímač, což odpovídá 4450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.“

Mýtu, který se rozšířil s nástupem internetu, že „televize je mrtvá“, v ATO nikdy nevěřili. Každodenně pracují s daty, která toto tvrzení spolehlivě vyvracejí. Televize je stále nejoblíbenějším médiem a  lidé jí věnují v průměru téměř čtyři hodiny každý den. Náročné období s covidem prověřilo televizi jako médium přinášející nejen zábavu, ale také informace a vzdělávání. Pro mnoho českých domácností  se televize stala partnerem a garantem zábavy a uklidnění ve složitém čase, který stále ještě prožíváme. Význam televize si můžeme přiblížit na datech TV sledovanosti z peoplemetrového projektu, který  realizuje ATO prostřednictvím výzkumné agentury  Nielsen Admosphere.

Televize oslovuje širokou veřejnost, odsledovaný čas je rekordní

O průměrném čase stráveném sledováním televize diváky staršími 15ti let vypovídá ukazatel ATS v hodinách a  minutách. Křivka za posledních 10 let vykazuje zřetelný nárůst v posledních dvou tzv. covidových letech, kdy televize byla nejvyhledávanějších zdrojem informací i zábavy. Průměrný Čech či Češka, starší 15ti let, sleduje televizi téměř 4 hodiny denně. Při náhledu na časovou řadu je patrné, že doba strávená s televizí zřetelně posílila v období lockdownu v roce 2020 a trend pokračuje i letos. Televize se svou pestrou  programovou nabídkou poskytla alternativu k uzavřeným školám, divadlům a sportovištím.

Data dále ukazují, že v prvních deseti měsících roku 2021 sledovalo televizi každodenně v obecné cílové skupině 4+ přes 6,8 milionů diváků (průměrný počet diváků, kteří denně alespoň tři minuty kontinuálně sledovali dané stanice).

Říjen 2019-2021 a ATS v mladších cílových skupinách

Čas strávený před televizní obrazovkou názorně ilustruje změny životního stylu spojené s narůstajícím věkem. Obecně platí, že mladí lidé okolo 30ti let preferují  zábavu mimo domov, setkávání s přáteli, sportovní aktivity, návštěvy kulturních představení, barů a restaurací. V datech ATS za měsíc říjen meziročně  vidíme, že věkové kategorie 25-34 a 35-44 tráví s televizí v průměru více než 2 – 3  hodiny denně. Tvrzení, že televize není zajímavá pro mladé lidi  se tak určitě  nezakládá na pravdě. Na jednu stranu je možné nárůst sledovanosti v podzimní části roku spojovat  s kratším dnem či chladnějším počasím, nicméně rok 2020 ve svých extrémních hodnotách souvisí jasně s pandemií (3h 20 min. u CS 35-44). Letošní rok už není tak extrémní, přesto u zmíněné cílové skupiny přesáhla sledovanost  3 hodiny. Lze předpokládat, že k nárůstu přispěla i letošní vydařená podzimní programová nabídka televizních stanic.

Obliba večerního zpravodajství roste 

Z hlediska rozdělení vysílacího času patří časový úsek mezi 19. a 20. hodinou do pásma tzv. prime time, což bývá nejsledovanější část vysílání každého dne. Na celoplošných TV stanicích, jako jsou  ČT1, ČT24, Nova, Prima, CNN Prima News a TV Barrandov, je tento prostor věnován hlavním zpravodajským relacím. Z peoplemetrových dat jednoznačně vyplývá, že proti před-covidovému období (rok 2019) došlo v loňském roce k nárůstu průměrné sledovanosti hlavního zpravodajství o +4 %  a v roce letošním dokonce o +6 % na celkových 2,6 milionu diváků každý den v cílové skupině 15+.

Programové nabídky českých TV stanic jsou vyhledávaným zdrojem zábavy a informací

Televizní data okomentovala jednatelka ATO Vlasta Roškotová. „Data posledních dvou let vykazují jasné stopy dopadu pandemie na televizní chování běžné populace. V době covidových omezení výrazně narostl čas strávený sledováním televize, nejzřetelněji pak v období lockdownu. Pandemie ale nebyla jediným zdrojem tohoto nárůstu. Sice výrazně přispěla, ale zcela určitě se nejedná o jediný faktor. K nárůstu celkové doby sledování televize přispívá například rostoucí fragmentace trhu s lepším cílením na jednotlivé cílové skupiny, vznikají nové žánrové stanice, programová nabídka je celkově bohatší, nezanedbatelným benefitem je i stále více vyhledávaná možnost odloženého sledování prostřednictvím HbbTV nebo IPTV. Uvidíme, co bude dál, ale teď vše hovoří pro to, že televize je důležitou součástí každodenního života.“

Druhy příjmu televizního signálu

Jako každoročně, i v roce 2021 zrealizovalo ATO tři vlny speciálního dotazníkového šetření, tzv. Kontinuální výzkum, který díky spolupráci a vstřícnosti respondentů napříč Českou republikou generuje unikátní data potřebná pro nastavení projektu měření televizní sledovanosti.

„Kontinuální výzkum ATO  je průběžné kvantitativní dotazníkové šetření na výběrovém vzorku  domácností, které je  reprezentativní z hlediska populace České republiky dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu.“

Z dat Kontinuálního výzkumu se dozvídáme, jaký je hlavní způsob příjmu televizního vysílání  v českých domácnostech.  Z poslední dostupné výzkumné vlny (sběr dat červenec – září 2021), která byla realizována na vzorku téměř 3 tisíc domácností, vyplývá, že většina (45%) domácností využívá pro příjem televize pozemní digitální signál  DVB-T2, 19,7% sleduje vysílání přes satelit, 13,4% je kabelově vybavených a  téměř 22% domácností sleduje televizi prostřednictvím internetu (IPTV). Internetové připojení má 83% českých domácností.

Televizní vysílání má v dnešním moderním a technologickém světě mnoho podob. Při sledování pořadů je možné využívat různá koncová zařízení, jako je klasický či chytrý televizor,  PC, tablet, notebook nebo mobilní telefon. Vysílání je dostupné napříč technologickým spektrem na diferencovaných platformách DVB-T2, kabel, satelit a IPTV. Po nahlédnutí do dat ATO lze konstatovat, že televize zůstává nadále nejoblíbenějším médiem.